Austrálie a Oceánie - obecná charakteristika


Stručný obsah: rozloha, poloha, krajní body, povrch, nerostné suroviny, vodstvo, podnebí, obyvatelstvo, hospodářství.

Rozloha a poloha

Kontinent Austrálie a Oceánie (v cizojazyčné literatuře se často používá jen jednoslovné „Oceania“) je se svojí rozlohou 8,9 milionů km² nejmenším světadílem na Zemi. Největší část této rozlohy tvoří australská pevnina (7,7 mil. km²), dále sem patří ostrov Nová Guinea, Severní ostrov a Jižní ostrov, tvořící Nový Zéland a stovky malých ostrovů v Tichém oceánu. Název vznikl z původního označení „Terra Australis“, což znamená „Jižní země“. Územím Austrálie a Oceánie prochází nejen rovník, ale i oba dva obratníky Raka a Kozoroha, jelikož do Oceánie se zařazují i Havajské ostrovy. Důležitým poledník, který prochází Oceánií je 180. poledník, podél něhož probíhá datová hranice.

Pobřeží a ostrovy

Pobřeží australské pevniny je málo členité. Na jihu a západě obklopuje pevninu Indický oceán, na východě Tichý oceán prostřednictvím jeho okrajových moří Korálového moře, Tasmanova moře. Na severu se nachází Arafurské moře a Timorské moře, které oddělují tento kontinent od Asie a patří k Indickému oceánu.

Mezi významné zálivy patří na jižním pobřeží Velký australský záliv spolu s menším Spencerovým zálivem a Svatovincentským zálivem. Na severním pobřeží mezi poloostrovem York a Arnhemskou zemí je to Carpentarský záliv. Na západním pobřeží leží známá Žraločí zátoka.

Mezi Austrálií a ostrovem Nová Guinea se nachází Torresův průliv, na jihu mezi Austrálií a ostrovem Tasmánie se rozkládá Bassův průliv. Mezi Severním ostrovem a Jižním ostrovem (tvořící Nový Zéland) je Cookův průliv.

Největším ostrovem, druhým největším na světě, je ostrov Nová Guinea (785 753 km²). Druhým je Jižní ostrov (145 836 km²), třetí Severní ostrov (111 583 km²), čtvrtá Tasmánie (64 519 km²) a pátá Nová Británie (35 145 km²). Mezi další významné lze počítat ostrovy Nová Kaledonie, Viti Levu, Bougainville, Nové Irsko, Vanua Levu, Guadalcanal.

Krajní body australské pevniny

  • nejsevernější bod: mys York (10°40' j.š.)
  • nejjižnější bod: Jihovýchodní mys (39°10' j.š.)
  • nejzápadnější bod: Příkrý mys (113°10' v.d.)
  • nejvýchodnější bod: Byronův mys (153°40' v.d.)

Krajní body Oceánie

  • nejsevernější bod: ostrov Kure (28° s.š.)
  • nejjižnější bod: Macquarierovy ostovy (54° j.š.)
  • nejzápadnější bod: Kokosové ostrovy (97° v.d.)
  • nejvýchodnější bod: ostrov Sala-y-Gómez (106° z.d.)

Povrch

Výšková členitost australské pevniny je velmi malá. Většinu území tvoří roviny s nadmořskou výškou pod 600 m n. m. Nejvyšším bodem je Mount Kosciusko (2 228 m n. m.) v Australských Alpách. Podél východního pobřeží se táhne rozsáhlé Velké předělové pohoří, které dosahuje nejvyšších výšek právě na jihu v Australských Alpách. Ve střední Austrálii se dále rozkládá Musgraveovo pohoří a MacDonnellovo pohoří.

Středem ostrova Nová Guinea se táhne Centrální pohoří/Pohoří Maoke s nejvyšším bodem Puncak Jaya (4 882 m n. m.), který je zároveň nejvyšším bodem celého kontinentu.

Na Jižním ostrově Nového Zélandu se rozkládají Jižní Alpy s nejvyšší horou Mt. Cook (3 764 m n. m.). Na Severním ostrově je známá sopka Ruapehu (2 797 m n. m.). Sopkami jsou též proslulé Havajské ostrovy. Sopky Mauna Kea (4 205 m n. m.) a Mauna Loa (4 168 m n. m.) jsou považovány za nejvyšší hory světa, jelikož „vyrostly“ z přibližné 5 kilometrové hloubky oceánu.

Nejnižším bodem celého kontinentu je hladina Eyreova jezera v Austrálii, která je v nadmořské výšce -16 metrů (pod hladinou oceánu).

Nerostné suroviny

Významné surovinové zdroje se objevují hlavně na australské pevnině. Austrálie disponuje rozsáhlými zásobami ropy a zemního plynu, černého i hnědého uhlí, železné rudy, manganové rudy, rud neželezných kovů (kobalt, bauxit, zinek, nikl, měď, olovo, uran, titan) nebo zlata.

Zásoby ropy, zemního plynu a zlata byly nalezeny na Nové Guinei. Ložiska kobaltu a niklu jsou i na ostrově Nová Kaledonie. Nový Zéland má skromné zásoby černého uhlí.

Vodstvo

Australská pevnina patří k nejsušším oblastem světa. Téměř 2/3 území jsou bezodtoké. Většina říčních toků jsou dočasné (v období sucha vysychají), místně se nazývají creeky. Stálá říční síť je pouze v jihovýchodní Austrálii. Krátké řeky se objevují v pobřežních oblastech. Nejdelší řekou je Murray (2 375 km). Významným přítokem je řeka Darling (1 472 km). Celý tento systém Murray-Darling má délku 3 490 km. Dalšími řekami jsou např. Murrumbidgee, Fly, Lachlan.

Největší jezera se vyskytují na jihu Austrálie a jsou převážně slaná a mělká (velký výpar). Jejich hladina velmi kolísá, tudíž jejich plocha se mění v závislosti na období sucha či dešťů. Největším je Eyreovo jezero (max. 9 500 km²), dalšími jezery jsou Torrensovo jezero (max. 5 700 km²), Gairdnerovo jezero (max. 4 700 km²).

Skoro 1/3 území Austrálie má velké zásoby podzemní artézské vody, které mnohde poskytují jediné možné zdroje pitné vody. Na ostrovech v Oceánii (Nová Guinea, Nový Zéland) jsou řeky krátké, avšak poskytující dostatek vody.

Podnebí a krajina

Většina území australské pevniny se rozkládá v tropickém podnebném pásu. Severovýchodní část, která má dostatek dešťových srážek, tvoří vlhká tropická oblast, kde se vyvinuly tropické deštné lesy či střídavě vlhké lesy. Východní, jihovýchodní a jihozápadní pobřeží patří do subtropického podnebného pásu středomořského typu, kde rostou subtropické lesy tvořeny typickými blahovičníky (eukalypty). Střední část Austrálie má suché klima, kde se vyvinuli pouště (např. Velká Viktoriina poušť, Velká písečná poušť, Gibsonova poušť či Simpsonova poušť), které přechází v savany na místech s vyšším úhrnem dešťových srážek. Nejjižnější část a ostrov Tasmánie spadají do mírného podnebného pásu.

Na ostrově Nová Guinea, která patří do rovníkového podnebného pásu, se vyskytují rozsáhlé tropické deštné lesy.

Severní část Nového Zélandusubtropické klima, jižní část mírné klima.

Ostrovy v Tichém oceánu mají vlhké oceánské klima s dostatečným množstvím dešťových srážek.

Fauna

Austrálie je známá velkým množstvím endemických (žijí jen zde) druhů živočichů. Nejznámější jsou zástupci vačnatců, jako je klokan či koala, nebo zástupci ptakořitných, jako je ptakopysk či ježura. V Austrálii žije též velké množství ptáků (pštrosi, papoušci) a hadů (většina nejjedovatějších hadů na světě, žije právě zde). Zástupcem šelem je pes dingo. V minulosti museli v Austrálii řešit přemnožení dovezených druhů živočichů, např. králíků.

Obyvatelstvo

Austrálie a Oceánie je nejméně a nejřidčeji osídleným kontinentem (mimo Antarktidy). Celkový počet obyvatel je asi 37 milionů (odhad OSN, 2010), z toho přibližně 22,3 milionů žije v Austrálii, dalších 6,8 milionů žije v Papui-Nové Guinei a 4,4 miliony na Nové Zélandě. Ostrovy v Tichém Oceánu mají přibližně 3 miliony obyvatel. Celkovou hustotu zalidnění hodně ovlivňují přírodní podmínky a je jen něco málo přes 4 obyv./km², jelikož velká území střední a západní Austrálie nebo pralesů Nové Guinei jsou prakticky neobydlená. Naopak východní a jihovýchodní pobřeží Austrálie dosahuje vyšší hustoty zalidnění. Velké hustoty zalidnění dosahují i některé tichomořské ostrovy (např. Havaj, Viti Levu).

Největšími městy (nad 1 milion obyvatel) jsou australská města Sydney, Melbourne, Adelaide, Brisbane a Perth, na Novém Zélandu pak město Auckland.

 

Většinu obyvatel tvoří potomci přistěhovalců z Evropy (hlavně britského původu). Austrálie byla kdysi trestanecká kolonie britského impéria. Obyvatelé se soustředí hlavně na východní a jihovýchodní pobřeží do velkých měst, jelikož většina území Austrálie má nepříznivé přírodní podmínky. Původními obyvateli pevniny byly australští černoši – Austrálci (orig. Aborigini), které v minulosti potkal stejný osud jako indiány v Americe a dnes žijí hlavně v centrální části.

Na Novém Zélandě, kde je též většina obyvatel tvořena potomky přistěhovalců z Evropy, žijí původní obyvatelé – Maorové. Na ostrovech v Oceánii naopak převládá původní obyvatelstvo – Melanésané, Mikronésané, Polynésané (viz. Austrálie a Oceánie - státy), mimo Havajské ostrovy, kde převládá bělošské obyvatelstvo.

Úředními jazyky ve většině zemí je angličtina nebo francouzština. Většina obyvatel se hlásí ke křesťanskému vyznání (protestanti či katolíci). Původní obyvatelé vyznávají přírodní náboženství.

Hospodářství

Mezi vyspělé státy této oblasti patří Austrálie a Nový Zéland. Austrálie je stát s vysokou životní úrovní, s rozvinutým průmyslem (základním i zpracovatelským) a vyspělým moderním zemědělstvím. Patří mezi přední vývozce bauxitu, železné rudy, pšenice, hovězího masa a ovčí vlny. Nový Zéland lze zařadit mezi ekonomicky vyspělé státy s tržním hospodářstvím s moderním zemědělstvím a vyspělým průmyslem. Je předním vývozce skopového masa, ovčí vlny a ovoce.

Ostatní státy v Oceánii patří mezi rozvojové státy, které se soustředí hlavně na plantážní zemědělství (kokosové palmy, cukrová třtina, tropické ovoce) nebo na těžbu nerostných surovin. Významné je i pěstování batátů a jamů. Havajské ostrovy, které jsou součástí území USA, se řadí mezi nejvyspělejší, stejně jako Austrálie či Nový Zéland.

Významné zastoupení má cestovní ruch, který má však díky značným vzdálenostem vysoké nároky na kvalitu dopravy (především leteckou, námořní v Oceánii a silniční v Austrálii). Turisté většinou navštěvují velká města, centra domorodé kultury nebo vyhledávají letoviska na pobřeží a na tichomořských ostrovech.

 

Použité zdroje:

  • Školní atlas světa. 2. aktualizované vydání. Praha: Kartografie Praha, a.s., 2010. 176 stran.
  • KAŠPAROVSKÝ, Karel. Zeměpis II. v kostce. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Fragment, 2008. 184 s.
  • United Nations [online]. 2011 [cit. 2011-08-01]. World Population Prospects: The 2010 Revision. Dostupné z WWW: <http://esa.un.org/unpd/wpp/index.htm >.
  • The World Factbook [online]. 2011 [cit. 2011-08-01]. Country Comparison: Population. Dostupné z WWW: < https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2119rank.html >.
  • Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 2011 [cit. 2011-08-01]. Oceánie. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Oceánie>.
  • Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 2011 [cit. 2011-08-01]. Gairdnerovo jezero. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Gairdnerovo_jezero>.
  • Wikipedia, the free encyclopedia [online]. 2011 [cit. 2011-08-01]. Oceania. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Oceania>.
  • Wikipedia, the free encyclopedia [online]. 2011 [cit. 2011-08-01]. Australia (continent). Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Australia_(continent)>.
  • Wikipedia, the free encyclopedia [online]. 2011 [cit. 2011-08-01]. List of islands by area. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_islands_by_area>.
  • Wikipedia, the free encyclopedia [online]. 2011 [cit. 2011-08-01]. Murray River. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Murray_River >.
  • Wikipedia, the free encyclopedia [online]. 2011 [cit. 2011-08-01]. Darling River. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Darling_River >.
  • Wikipedia, the free encyclopedia [online]. 2011 [cit. 2011-08-01]. Lake Eyre. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Lake_Eyre>.
  • Wikipedia, the free encyclopedia [online]. 2011 [cit. 2011-08-01]. Lake Torrens National Park. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Lake_Torrens_National_Park>.