Amerika - přírodní poměry


Stručný obsah: poloha, rozloha, členitost pobřeží, krajní body pevniny, povrch, vodstvo, podnebí, vegetační pásy.

Amerika je druhý největší kontinent (rozloha 42 549 000 km²) a jako jediný leží pouze na západní polokouli. Tvar kontinentu je protáhlý v severojižním směru a jeho územím prochází všechny významné rovnoběžky mimo jižního polárního kruhu. Název je odvozen od jména slavného italského mořeplavce Ameriga Vespucciho.

Fyzicko-geograficky se světadíl dělí na Severní Ameriku (rozloha 24 709 000 km²) a Jižní Ameriku (rozloha 17 840 000 km²). Hranici mezi Severní a Jižní Amerikou tvoří Panamská šíje.

Pobřeží a ostrovy

Pobřeží Severní Ameriky je velmi členité, na rozdíl od pobřeží Jižní Ameriky, kde je členitost pobřeží minimální. Západní pobřeží omývá Tichý oceán, východní Atlantský oceán a severní pobřeží Severní ledový oceán. Zejména Atlantský a Severní ledový oceán zasahuje k pobřeží celou řadou okrajových moří. V případě Atlantského je to Karibské moře, Sargasové moře, Labradorské moře, Baffinovo moře. U Severního ledového oceánu se jedná o Grónské moře, Beaufortovo moře či Čukotské moře.

Díky velké členitosti pobřeží v severní části Ameriky se zde nachází velké množství větších i menších zálivů (například Bristolský záliv, Aljašský záliv, Kalifornský záliv, Panamský záliv, Mexický záliv, Záliv sv. Vavřince, Hudsonův záliv). U pobřeží Jižní Ameriky se rozkládají jen menší zálivy (mezi významnější patří Záliv La Plata).

Od Asie odděluje Ameriku na severozápadě Beringův průliv, od Evropy na severovýchodě Dánský průliv a na jihu od Antarktidy Drakeův průliv. Mezi Grónskem a Baffinovým ostrovem je Davisův průliv.

Největším poloostrovem je poloostrov Labrador v Severní Americe. Mezi další poloostrovy lze zařadit Kalifornský poloostrov, Floridský poloostrov, poloostrov Yucatán či poloostrov Aljaška (všechny v Severní Americe).

Největším ostrovem a zároveň největším na světě je ostrov Grónsko (2 166 086 km²), který leží na severovýchodě. Západně od Grónska se rozkládá tzv. Arktické souostroví, které je tvořeno několika poměrně velkými ostrovy a velkým množstvím menších ostrovů. Největší z nich jsou Baffinův ostrov (507 451 km²), Viktoriin ostrov (217 291 km²), Ellesmerův ostrov (196 235 km²), Banksův ostrov či ostrov Devon.  Osamoceně u Labradorského poloostrova leží ostrov Newfoundland (108 860 km²). V Karibském moři se rozkládají souostroví Velké Antily a Malé Antily. Mezi největší ostrovy patří Kuba (110 860 km²), Hispaniola, Jamajka a Portoriko. V Jižní Americe u ústí Amazonky leží ostrov Marajó (42 000 km²) a v Tichém oceánu na rovníku ležící souostroví Galapágy. Zcela na jihu kontinentu pak leží Tierra del Fuego/Ohňová země (48 688 km²) a souostroví Falklandy (Malvíny).

Krajní body pevniny

Krajní body severoamerické pevniny:

  • nejsevernější bod: Mys Murchison (71°50' s. š.),
  • nejjižnější bod: Mys Mariato (7°12' s. š.),
  • nejzápadnější bod: Mys prince Waleského (168°5' z. d.),
  • nejvýchodnější bod: Mys Charles (55°40' z. d.).

Krajní body jihoamerické pevniny:

  • nejsevernější bod: Mys Gallinas (12°27' s. š.),
  • nejjižnější bod: Mys Froward (53°54' j. š.),
  • nejzápadnější bod: Mys Parinas (81°20' z. d.),
  • nejvýchodnější bod: Mys Branco (34°45' z. d.).

Pozn.: Tučně jsou vyznačeny krajní body celého amerického kontinentu.

Povrch

Povrch Ameriky je velmi pestrý. Nacházejí se zde nejen vysokohorská pásma s velkým množství aktivních sopek, ale i rozsáhlé vysočiny a nížiny. Podél západního pobřeží se táhne nejdelší vysokohorské pásmo světa – Kordillery, které se v Jižní Americe nazývá Andy. V Severní Americe na pásmo Kordiller navazují mohutné Skalnaté hory. Nejvyšším bodem celého kontinentu a zároveň Jižní Ameriky je Aconcagua (6 959 m n. m.) v Andách. V Severní Americe je to Mt. McKinley (6 194 m n. m.) v Aljašských horách.

Kordillery jsou nejmladším pohořím na světě, tudíž jsou vulkanicky aktivní, což dokládá velké množství stratovulkánů. V USA jsou známé sopky Mt. Rainier (4 392 m n. m.) či Mt. Saint Helens (2 549 m n. m.), v Mexiku jsou to Citlaltépetl (5 610 m n. m.) nebo Popocatépetl (5 452 m n. m.) a v Andách například Guallatiri (6 060 m n. m.), Lascar (5 990 m n. m.) či Cotopaxi (5 897 m n. m.).

Východní část obou kontinentů je spíše rovinatá, tvořena několika nížinami, ze kterých vystupují sice rozsáhlé ale nepříliš vysoká pohoří. Při Hudsonově zálivu leží Arktická nížina, která postupně vystupuje do Laurentinské vysočiny. Při pobřeží Atlantského oceánu a Mexického záliv se rozkládá Pobřežní nížina, dále pak Mississippská nížina. Mezi nimi vystupuje Appalačské pohoří (Mt. Mitchell, 2 037 m n. m.).

V Jižní Americe leží rozlehlá Amazonská nížina, která na severu přechází v Orinockou nížinu a na jihu v Laplatskou nížinu. Severně od Amazonské nížiny vystupuje Guyanská vysočina (Roraima, 2 772 m n. m.). Východní část kontinentu vyplňuje rozlehlá Brazilská vysočina (Bandeira, 2 890 m n. m.).

Nerostné suroviny

Severní Amerika je bohatá na ložiska ropy a zemního plynu (hlavně podél Mexického zálivu), černého uhlí, železné rudy, stříbra, zlata a celé řady rud neželezných kovů (nikl, kobalt, zinek, olovo, uran, titan, měď, bauxit). Jižní Amerika má též významná ložiska ropy a zemního plynu, železné rudy, manganové rudy, zlata, mědi, molybdenu, cínu či antimonu.

Vodstvo

Amerika má mnoho velkých vodnatých řek s rozlehlými povodími. Hlavně Severní Amerika je známá velkými jezery.

Největší povodí v Severní Americe má řeka Mississippi (6 212 km), která ústí do Mexického zálivu. Má velké množství velkých přítoků (např.: Missouri, Arkansas, Ohio). Do Mexického zálivu též odvádí vody řeka Rio Grande. Do Beaufortova moře na severu se vlévá řeka Mackenzie (4 240 km). Největší řekou, která patří do úmoří Tichého oceánu, je řeka Yukon na Aljašce. Do Atlantského oceánu na východě se ještě vlévá řeka sv. Vavřince.

V Jižní Americe je dominantní řeka Amazonka (nejdelší řeka na světě s délkou 7 062 km). Mohutnou říční síť Amazonky tvoří i její mohutné přítoky (např. Japurá, Negro, Madeira, Tapajós). Na severu se do Atlantského oceánu vlévá řeka Orinoko. V povodí řeky Orinoko se nachází nejvyšší vodopád světa Salto Angel s celkovou výškou 979 metrů. Na jihu tvoří páteř říční sítě řeka Paraná (4 380 km) s přítoky Paraguay, Uruguay. Na jednom z přítoků řeky Paraná se nacházejí další světoznámé vodopády Iguazu.

Jezera jsou typická hlavně pro Severní Ameriku, zejména v Kanadě a při americko-kanadské hranici. Podle rozlohy jsou to: Hořejší jezero (82 414 km²), Huronské jezero (59 600 km²), Michiganské jezero (57 750 km²), Velké Medvědí jezero (31 080 km²), Velké Otročí jezero (28 930 km²), Erijské jezero (25 719 km²), Winnipežské jezero (23 553 km²), Ontarijské jezero (19 477 km²), jezero Athabasca (7 920 km²), Sobí jezero (6 330 km²), jezero Winnipegosis (5 403 km²). Mezi Ontarijským a Erijských jezerem se nacházejí světoznámé Niagarské vodopády. K dalším významným jezerům Severní Ameriky patří například Velké Solné jezero (4 662 km²) na středozápadě USA či jezero Nikaragua (8 001 km²) v stejnojmenném státě.

V Jižní Americe již není tolik jezer. Největší z nich je jezero Maracaibo na severu ve Venezuele (14 343 km²), druhé největší je Lagoa dos Patos na jihu Brazílie (10 145 km²). Obě dvě jezera jsou lagunová a jsou přímo spojena s oceánem úzkým mělkým průlivem, proto někdy nejsou uváděna jako jezera. Největším "klasickým" jezerem (s největším objemem vody) je Titicaca v Andách na hranici Peru a Bolívie (8 135 km²), které je však největší vysokohorské jezero a nejvýše položené jezero s pravidelnou říční dopravou. Kromě jezer je zde však mnoho poměrně velký umělých vodních nádrží (např. Itaipu, Sobradinho, Tucuruí).

Podnebí

Kvůli protaženému území v severojižním směru se v Americe rozkládají všechny podnebné pásy. Severní Amerika se od severu postupně rozkládá v polárním a subpolárním (Aljaška a Kanada), mírném (Kanada a USA), subtropickém (USA a Mexiko) a tropickém pásu (Střední Amerika a Karibik).

Jižní Amerika se z velké části rozkládá v rovníkovém pásu (Amazonie), na něj navazuje tropický a subtropický pás. Jih pevniny (Patagonie) leží v mírném pásu a nejjižnější cíp (Ohňová země) již zasahuje do subpolárního klimatu.

Nejvyšší naměřená teplota je 57°C (Death Valley), naopak nejnižší naměřená teplota -78°C (Fort Good Hope).

Jelikož v Severní Americe chybí pohoří v rovnoběžkovém směru, dochází k pronikání studeného vzduchu ze severu na jih (tzv. blizardy) a naopak teplému vzduchu z jihu k severu. Pásmo Kordiller omezuje působení oceánského podnebí z Tichého oceánu na úzký pás pevniny při pobřeží. Oblasti zasahující do mírného a tropického pásu mají vydatné dešťové srážky, naopak část v subtropickém pásu se vyznačuje suchým teplým klimatem. Vysokohorské území Kordiller má chladnější klima s prvky kontinentálního podnebí (většina srážek vypadává již na svazích u pobřeží Tichého oceánu).

Východní část Severní Ameriky má dostatek srážek z Atlantského oceánu (absence pohoří u pobřeží, které by bránilo pronikání srážek nad pevninu). Ze severu je východní pobřeží ochlazováno studeným Labradorským proudem. Jihovýchodní pobřeží je každoročně postihováno velkým množstvím tropických bouří, tzv. hurikány. Rovinaté oblasti východu USA jsou pravidelně pustošeny ničivými tornády.

Podnebí Jižní Ameriky je velmi podobné jako podnebí Severní Ameriky (jen šířkové obrácené). Pásmo And zde působí jako stejná bariéra pronikání oceánského klimatu z Tichého oceánu. Západní pobřeží v rovníkové oblasti má díky teplému Rovníkovému protiproudu velkém množství srážek (srážkové maximum: Buenaventura, 7155 mm). Naopak v oblasti obratníku Kozoroha se objevují nejsušší oblasti celého kontinentu (srážkové minimum: Arica, 1 mm). Nejjižnější část západního pobřeží má opět dostatek dešťových srážek. Východní části kontinentu má po celý rok díky mohutné tlakové níži nad pevninou vydatné množství dešťových srážek, což dokazují mohutná povodí řek Amazonky a Paraná.

Vegetační pásy

Opět kvůli protaženému území, které prochází přes všechny podnebné pásy (kromě jižního polárního pásu), se zde vyvinuly všechny typy vegetačních pásů.

Vnitrozemí Grónska je trvalé zaledněné území polární pustin. Grónský pevninský ledovec je druhým největším ledovcem po Antarktidě a je nejvíce ohrožen stoupající teplotou atmosféry. Severní pobřeží Aljašky a Kanady, Arktické souostroví a pobřeží Grónska spadá do oblasti tunder a lesotunder. Největší oblasti Kanady a Aljašky patří do rozsáhlé oblasti severské tajgy (jehličnaté lesy). Na východním pobřeží (zejména USA) se rozkládají lesy mírného pásu (jehličnaté, smíšené a listnaté lesy), které na jihu Floridy přechází do vždyzelených subtropických lesů. Ve středu USA se rozkládají stepi a lesostepi (místně nazvané prérie).

V západní části se díky suchému podnebí vyvinuly pouště a polopouště (například Mohavská poušť, Gilská poušť, Velká solná poušť nebo Sonorská poušť). Malé území Kalifornie má vegetaci středomořského typu. Jižní část Mexika spadá do oblasti savan a suchých stepí. Západní pobřeží nejjižnější části Severní Ameriky leží v oblasti střídavě vlhkých tropických lesů, naopak východní pobřeží již do oblasti tropických deštných lesů. Ostrovy Karibského moře spadá do tropických deštných lesů nebo savan. Nejvyšší části pásma Kordiller má charakteristickou vysokohorskou vegetaci.

V Jižní Americe zabírá největší plochu amazonský tropický deštný les, na který na sušších místech navazují savany. Na východním pobřeží (zejména Brazílie) se vyvinuly střídavě vlhké tropické lesy, které na jihu v oblasti Laplatské nížiny přecházejí ve stepi a lesostepi (místně nazývané pampy). Ve střední Argentině a Patagonii se rozkládají studené pouště a polopouště (nedostatek srážek).

Na západním pobřeží se díky suchému klimatu vyvinuly teplé pouště a polopouště (například Atacama), které na jihu přecházejí v malou oblast (střední Chile) s vegetací středomořského typu. V úzké nejjižnější části Jižní Ameriky se nacházejí lesy mírného pásu. Ohňová země má již vegetaci tunder a lesotunder (vliv Antarktidy). Nejvyšší oblasti pásma And mají charakteristickou vysokohorskou vegetaci.