Afrika - obecná charakteristika


Stručný obsah: rozloha, poloha, krajní body, povrch, nerostné suroviny, vodstvo, podnebí, obyvatelstvo, hospodářství.

Rozloha a poloha

Afrika se svojí rozlohou 30 221 532 km² je třetím největším kontinentem. Rokládá se na všech zemských polokoulích (větší část leží na východní polokouli a severní polokouli). Afrikou prochází rovník, oba dva obratníky (obratník Raka a obratník Kozoroha) a nultý poledník.

Pobřeží a ostrovy

Od Evropy na severu dělí Afriku Gibraltarský průliv a od Asie na východě průliv Báb al-Mandab. Afriku obklopuje na jihu a východě Indický oceán, na jihu a západě Atlantský oceán, na severu Středozemní moře a na severovýchodě Rudé moře, které je se Středozemním mořem spojeno umělým Suezským průplavem.

Pobřeží afrického kontinentu je málo členité. Největším (jediným větším) ostrovem je Madagaskar (586 588 km²). Od pevniny ho odděluje Mosambický průliv. Dalším ostrovem (podstatně menším) je ostrov Sokotra v Indickém oceánu. K Africe se řadí několik menších souostroví: Komory, Maskarény a Seychely v Indickém oceánu, Kapverdské ostrovy a Kanárské ostrovy v Atlantském oceánu.

Jediným významným poloostrovem je Somálský poloostrov na východě Afriky. Mezi významné zálivy patří na západě Guinejský záliv, na východě Adenský záliv, na severu Gábenský záliv (Malá Syrta) a záliv Velká Syrta.

Krajní body pevniny

  • nejsevernější bod: Bílý mys (37°21' s.š.)
  • nejjižnější bod: Střelkový mys (34°52' j.š.)
  • nejzápadnější bod: Zelený mys (17°38' z.d.)
  • nejvýchodnější bod: Mys Hafún (51°23' v.d.)

Povrch

Výšková členitost Afriky je malá (převažují roviny a náhorní plošiny). Střední nadmořská výška je 750 m. Nížiny jsou pouze u pobřeží. Nejvyšším bodem je vrchol Uhuru (5 895 m n. m.), který leží v horském masívu Kilimandžáro [pozn. někdy se udává nejvyšším bodem pouze Kilimandžáro] na východě Afriky. Naopak nejnižšším bodem Afriky je dno Assálské prolákliny (- 155 m n. m.).

Významná pohoří

Mezi významná pohoří patří na severu horský systém Atlas (Džabal Tubkal 4 165 m n. m.), na východě Etiopská vysočina (Ras Dašan 4 620 m n. m.) a Východoafrická vysočina (Kirinyaga 5 199 m n. m.) a na jihu Dračí hory (Thabana Ntlenyana 3 482 m n. m.).

Nerostné suroviny

Afrika má velké zásoby nerostných surovin. Na severu a při Guinejském zálivu jsou zásoby ropy a zemního plynu, na severozápadě se nacházejí ložiska fosfátů. Na jihu Afriky jsou významná těžba neželezných rud (chrom, měď, uran), vzácných kovů (diamanty, zlato a platina) a černého uhlí. Na Madagaskaru jsou významná ložiska tuhy.

Vodstvo

Nejdelší africkou řekou je Nil (6 671 km) a nejvodnatější řekou je Kongo (průměrný průtok 41 000 m3/s). Mezi další významné řeky lze označit na západě Niger (4 160 km), přítoky Konga: Ubangi (2 280 km) a Kasai (2 200 km) a na jihu Zambezi (2 660 km) nebo Orange (1 860 km). Na řece Zambezi jsou světoznámé Viktoriiny vodopády.

Největším jezerem je Viktoriino jezero/Ukerewe (68 800 km²) ve východní Africe. V této oblasti leží další významná jezera Tanganika (32 800 km²), Malawi/Nyasa (28 480 km²), slané jezero Turkana (8 560 km²), Albertovo jezero nebo jezero Mweru. Známé je též i Čadské jezero, které leží v centrální Africe. Toto je jezero je extrémně ohroženo vysycháním (v roce 1960 mělo rozlohu asi 26 000 km², dnes je to pod 1 500 km²). Na severu Afriky se nacházejí slaná bezodtoká jezera tzv. šoty (Šott Melrhir, Šott al Džarid).

V západní Africe leží významná v. n. Volta, v severní Africe na Nilu Asuánská vodní nádrž a na jihu Afriky na řece Zambezi v. n. Kariba nebo v. n. Cabora Bassa.

Podnebí a biota

V Africe se nachází 4 podnebné pásy. Okolo rovníku se rozkládá rovníkový podnebný pás (typický horkým a velmi vlhkým klimatem). V tomto pásu jsou rozsáhlé tropické deštné lesy

Na tento pás na severu (asi k 15° s.š.) a na jihu (k 18° j.š.) navazuje tropický vlhký pás (zde se střídají období dešťů a období sucha). V tomto pásu se nacházejí střídavě vlhké tropické lesy (ve vlhčích oblastech) a savany (v sušších oblastech).

Podél obratníků navazuje tropický suchý pás (extrémně suché klima). V této oblasti se vytvořily pouště a polopouště. Největší pouští světa je v severní Africe Sahara (více jak 9 mil. km²) Na jih od Sahary se rozkládá polopouštní oblast Sahelu. Na jihu Afriky jsou to pouště Kalahari a Namib.

Poslední podnebným pásem je při severním a jižním pobřeží subtropický podnebný pás (suchá léta a mírné zimy). Typickými porosty této oblasti jsou macchie

Obyvatelstvo

Počet obyvatel afrického kontinentu dynamicky roste. Podle odhadu OSN žilo v roce 2010 v Africe již přes 1 miliardu obyvatel, což jí řadí na 2. místo za Asii. Nejlidnatějším státem je Nigérie (152 mil. obyvatel), na druhém místě je Etiopie (88 mil. obyvatel) a na třetím Egypt (80 mil. obyvatel). Mezi světová velkoměsta (nad 5 mil. obyvatel) se v Africe řadí egypská Káhira, nigerijský Lagos a konžská Kinshasa.

Hustota zalidnění je poměrně nízká, přibližně 34 obyv./km². Rozmístění obyvatel je velmi nerovnoměrné. Nejvíce lidí žije u pobřeží (např. Guinejský záliv) nebo u řek (např. delta Nilu), naopak pouštní oblasti nebo rovníkové pralesy jsou prakticky neobydlené. Stupeň urbanizace je též nízký, asi kolem 35 %.

V Africe jsou zastoupeny všechny lidské rasy. Nejvíce rozšířenou je negroidní (černá) rasa, která žije na jih od Sahary až po jižní okraj kontinentu. Europoidní (bílá) rasa je zastoupena na severu (Arabové a Berbeři) a v Jihoafrické republice (menšiny Evropanů). Příslušníci mongolidní (žluté) rasy žijí v menšinách v Jihoafrické republice nebo na ostrově Madagaskar.

Národnostní a jazykové složení afrického obyvatelstva je pestré. Většina národů má méně než 1 milion příslušníků. Obyvatelé hovoří více jak 1000 různých jazyků s mnoha nářečími. Ve většině států je proto uředním jazykem francouzština nebo angličtina.

Z náboženského hlediska jsou v Africe dominantní křesťané (černošské obyvatelstvo a menšiny Evropanů) a muslimové (arabské i černošské obyvatelstvo). Právě mezi černošským obyvatelstvem dochází v poslední době k mnoha náboženským konfliktům, zejména v oblasti Sahelu. V centrální Africe jsou ještě rozšířena přírodní náboženství.

Hospodářství

Afrika patří mezi nejméně ekonomicky rozvinuté regiony. Mezi hospodářsky vyspělé státy se v Africe řadí jen Jihoafrická republika (JAR). Ostatní státy patří mezi státy rozvojové a dokonce více jak polovina z nich patří mezi mezi nejméně rozvinuté země.

Převažuje zemědělství, které je velmi zaostalé (většinou pouze pro vlastní potřebu rolníků a jejich rodin nebo plantážní zemědělství), a dominuje rostlinná výroba (živočišná výroba je utlumená z důvodu častých nemocí nebo náboženských důvodů). Při pobřeží je rozšířen rybolov.

Průmysl se podílí na světové produkci minimálně, skoro polovina africké produkce se soustředí do Jihoafrické republiky. Dominuje těžební průmysl (ropa, zemní plyn, černé uhlí, rudy). Zpracovatelský průmysl je minimální (s výjimkou JAR), většinou se vytěžené suroviny dopraví do přístavů a odtud se vyvezou do Evropy, S Ameriky nebo V Asie, kde jsou dále zpracovávány. Více rozšířený je pouze textilní a potravinářský průmysl.


 

Použité zdroje:

  1. Školní atlas světa. 2. aktualizované vydání. Praha: Kartografie Praha, a.s., 2010. 176 stran.
  2. KAŠPAROVSKÝ, Karel. Zeměpis II. v kostce. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Fragment, 2008. 184 s.
  3. Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 2011 [cit. 2011-02-12]. Afrika. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Afrika>.
  4. Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 2011 [cit. 2011-02-12]. Kilimandžáro. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Kilimandžáro>.
  5. Wikipedia, the free encyclopedia [online]. 2011 [cit. 2011-02-12]. Congo River. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Congo_River>.
  6. Wikipedia, the free encyclopedia [online]. 2011 [cit. 2011-02-12]. Lake Chad. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Lake_Chad>.
  7. Wikipedia, the free encyclopedia [online]. 2011 [cit. 2011-02-12]. Victoria Falls. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Victoria_Falls>.
  8. United Nations [online]. 2009 [cit. 2011-02-13]. World Population Prospects: The 2008 Revision. Dostupné z WWW: <http://esa.un.org/unpp>.
  9. The World Factbook [online]. 2011 [cit. 2011-02-13]. Country Comparison: Population. Dostupné z WWW: <https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2119rank.html>.
  10. Wikipedia, the free encyclopedia [online]. 2011 [cit. 2011-02-13]. Cairo. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Cairo>.
  11. Wikipedia, the free encyclopedia [online]. 2011 [cit. 2011-02-13]. Lagos. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Lagos>.