Vývoj a stav hospodářství ČR


Stručný obsah: vývoj hospodářství od počátku 20. století, struktura současného hospodářství.

Vývoj od počátku 20. století

Území dnešní ČR bylo na začátku 20. století jednou z hospodářsky nejvyspělejší části Evropy. Tvořilo průmyslovou základnu tehdejšího Rakouska-Uherska. Po vzniku samostatného Československa pokračoval růst hospodářství tak, že se tehdejší Československo mohlo řadit mezi nejrozvinutější státy celého světa.

Po druhé světové válce se muselo československé hospodářství nejprve vypořádat s obnovou zničené průmyslové výroby (většina průmyslových podniků vyráběla za války pro německou armádu, tudíž se staly cílem spojeneckých náletů - např. plzeňská škodovka).

Po nástupu socialistického zřízení v únoru 1948 došlo k výrazným změnám v hospodářství. Všechny průmyslové podniky byly zestátněny a hospodářství se začalo řídit centrálně na základě plánu. Československé hospodářství, jako součást sovětského bloku, se orientovalo na těžký průmysl, který byl náročný na suroviny a energii. To mělo za následek velké ekologické škody na krajině (např. "měsíční krajina" v okolí Mostu nebo špatné ovzduší na Ústecku nebo Ostravsku). Orientací na "jednoduchý" typ průmysl byl oslaben vývoj nových technologií a tím pádem i malá konkurenceschopnost se státy západní Evropy. Útlum zaznamenaly i tradiční odvětví jako byl textilní, sklářský průmysl.

Po pádu režimu v listopadu 1989 muselo naše hospodářství začít znovu. Musela čelit tvrdé konkurenci ze západu a hledat nové trhy, což znamenalo krach některých podniků. Neblaze se též projevila a nepovedená kuponová privatizace. V rámci restitucí byly podniky navráceny původním majitelům a byly vytvořeny soukromé společnosti. Některé významné podniky byly prodány zahraničním investorům (např. Škoda Auto, Plzeňské pivovary).

V současné době je hospodářství ČR nejrychleji se rozvíjející ve střední Evropě a snaží dohnat ztrátu, avšak musí se v poslední době potýkat s důsledky celosvětové finanční a hospodářské krizi.

Struktura českého hospodářství

Současné hospodářství se dělí (nejen v ČR) do 4 hlavních skupin.

  1. Primární (prvovýroba) - zemědělství, lesnictví, rybolov, těžba nerostných surovin a dřeva.
  2. Sekundární (druhovýroba) - zpracovatelský průmysl, stavebnictví, nákladní doprava.
  3. Terciární (terciér) - osobní doprava, obchod a služby, školství, zdravotnictví, cestovní ruch.
  4. Kvartérní (kvartér) - věda a výzkum, IT technologie.

Jiná struktura hospodářství (např. Český statistický úřad) dělí hospodářství do 3 skupin.

  1. Zemědělství (včetně lesnictví a rybolovu).
  2. Průmysl (těžba, energetika, zpracovatelský průmysl, zásobování vodou, nakládání s odpady, stavebnictví).
  3. Služby (obchod a opravy, doprava, ubytování a stravování, komunikace, peněžnictví a pojišťovnictví, reality, administrativa, veřejná správa a obrana, vzdělávání, zdravotnictví a sociální péče, kultura a sport, věda a výzkum).

Zaměstnanost v českém hospodářství

Ke konci roku 2009 pracovalo v českém hospodářství skoro 5 miliónů osob. Nejvíce osob pracovalo ve službách a to 59% všech zaměstnaných osob. V průmyslu pracovalo 29% osob, ve stavebnictví 9% a v zemědělství jen 3%. [1]

Zdroje:

[1] - Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR za 4. čtvrtletí 2009, ČSÚ (http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/publ/3101-09-za_4__ctvrtleti_2009).