Těžební a energetický průmysl ČR


Stručný obsah: těžba nerostných surovin, výroba elektrické energie, elektrárny, významné podniky.

Těžba nerostných surovin

Těžba surovin přímo souvisí s lokalitami výskytu nerostných surovin. I když má ČR na svém území ložiska některých významných surovin, přesto se aktivně netěží. Důvodem je například příliš drahá těžba (levnější je dovoz ze zahraničí) nebo drastické zásahy do životního prostředí v důsledku těžby (příkladem můžou být ložiska zlata na Příbramsku).

Mezi nejvýznamnější nerostné suroviny, které se těží na našem území patří:

  • černé uhlí - Ostravsko karvinské doly, a.s. (OKD, a.s.)
  • hnědé uhlí - Czech Coal, a.s., Severočeské doly, a.s., Sokolovská uhelná, a.s.
  • ropa a zemní plyn - Moravské naftové doly, a.s., Hodonín
  • kaolin - LB Minerals, a.s., Sedlecký kaolin, a.s.
  • uran - Diamo, s.p. (Dolní Rožínka)

Energetika

Energetický průmysl se zabývá nejen výrobou elektrické energie, ale i výrobou tepla i plynu, a dodávkami těchto energií ke spotřebitelům.

Ve výrobě elektrické energie v ČR mají dominantní postavení ČEZ, a.s. Menšími výrobci elektrické energie jsou např. Sokolovská uhelná, a.s., International Power Opatovice, a.s., United Energy, a.s. Distribucí elektrické energie pomocí přenosové soustavy má na starosti státní společnost ČEPS, a.s.  

Největší podíl na výrobě elektrické energie mají tepelné elektrárny (67,3% celkové výroby), následují jaderné elektrárny (29,7%), vodní elektrárny (2,8%), větrné a solární elektrárny (0,19%) a spalovací elektrárny (0,01%). Podle instalovaného výkonu mají největší podíl opět tepelné elektrárny (65,2%), dále jaderné elektrárny (21,4%), vodní elektrárny (12,4%), větrné a solární (0,6%) a spalovací elektrárny (0,4%). [1]

Výroba tepla dnes probíhá hlavně v elektrárnách jako vedlejší produkt výroby elektrické energie nebo v jednotlivých teplárnách, které většinou provozují větší města.

Jelikož ČR nemá dostatečná ložiska zemního plynu, musí tuto surovinu dovážet a poté mírně upravit. Distribucí zemního plynu pomocí plynové přepravní soustavy má na starosti společnost NET4GAS, s.r.o.

Prodejem elektrické energie, tepla a plynu se v dnešní době, kdy byl uvolněn trh s těmito energiemi, se zabývá velké množství firem. Tyto firmy nakoupí určité množství energie od výrobců na burze a toto množství se poté snaží prodat koncovým uživatelům.  

Elektrárny v ČR

Tepelné elektrárny jsou sice dominantní, ale jejich podíl se postupně snižuje, protože mají obrovské dopady na životní prostředí, ložiska hnědého uhlí postupně docházejí, a potřebují velké zdroje vody pro výrobu páry. Největší tepelné elektrárny jsou v severních Čechách (Prunéřov II - 1050 MW, Počerady - 1000 MW, Tušimice - 800 MW), na Labi (Chvaletice - 800 MW, Mělník III - 500 MW) a na Ostravsku (Dětmarovice - 800 MW). V dnešní době se některé tepelné elektrárny modernizují, např. přechodem z uhlí na plyn. [2]

Jaderné elektrárny mají zvyšující podíl na výrobě. Výhodami oproti tepelným elektrárnám jsou, že spotřebují daleko méně paliva, zásoby uranu jsou dostatečné a nezatěžují životní prostředí. Potřebují však opět velké zdroje vody a problémem do budoucna je využití či uložení vyhořelého paliva. Populárním "strašákem" je i nebezpečí jaderného výbuchu, ale v dnešní době existence různých kontrolních organizací a bezpečnostních systémů, je toto riziko minimální. V ČR jsou dvě jaderné elektrárny. Jedna je v jižních Čechách u Týna nad Vltavou (Temelín - 2000 MW) a druhá je na jižní Moravě u Třebíče (Dukovany - 1880 MW). V poslední době se začíná rozbíhat rozšíření JE Temelín o další dva bloky (dnes v provozu 2 bloky, původně navrhovány 4 bloky). [3], [4]

Vodní elektrárny sice nepotřebují žádná fosilní paliva (voda je obnovitelný zdroj energie), avšak jsou velmi závislé na přírodních podmínkách (dostatek vody). Výroba je sice levná, ale není tolik efektivní (velký instalovaný výkon, ale malé množství vyrobené energie). Největší vodní elektrárny v ČR jsou na řece Vltavě (Orlík - 364 MW, Slapy - 144 MW, Lipno I - 120 MW), na řece Jihlavě (Dalešice - 480 MW) a v Jeseníkách (Dlouhé Stráně I - 650 MW). [5]

Větrné a solární elektrárny stejně jako vodní elektrárny využívají obnovitelné zdroje energie a v dnešní době jsou na vzestupu, ale výroba je stále velmi drahá (vybudování větrníků či solárních panelů). Mezi největší větrné elektrárny patří v Jeseníkách např. Mravenečník, Ostružná, Mladoňov, Velká Kraš. Největší solární elektrárna je u JE Dukovany. Malé větrné a solární elektrárny jsou umístěny po celém území ČR a jsou provozovány různými firmami.
 

Zdroje:

[1] - Statistická ročenka České republiky 2008 - Výroba elektřiny a ostatních energetických zdrojů, ČSÚ (http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/6E004990F1/$File/00010816B16.xls).

[2] - Seznam tepelných elektráren v České republice, Wikipedie (http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_tepelných_elektráren_v_České_republice).

[3] - Jaderná elektrárna Temelín, Wikipedie (http://cs.wikipedia.org/wiki/Jaderná_elektrárna_Temelín).

[4] - Jaderná elektrárna Dukovany, Wkipedie (http://cs.wikipedia.org/wiki/Jaderná_elektrárna_Dukovany).

[5] - Seznam vodních elektráren v Česku, Wikipedie (http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_vodních_elektráren_v_Česku).