Vodstvo ČR


Stručný obsah: úmoří, vodní toky, vodopády, vodní nádrže, rybníky, jezera, podzemní vody

Území ČR prochází hlavní evropská rozvodí, která vycházejí z vrcholu Králického Sněžníku (nazývaného "střecha Evropy"). Největším zdrojem vody většiny řek jsou proto dešťové a sněhové srážky. Voda z území ČR je odváděna 3 úmořími. Největší část (63,3 % [1]) odvodňuje Labe se svým přítokem Vltavou do Severního moře (skoro celé území Čech). Druhou největší část (27,5 % [1]) odvodňuje Morava a Dyje do Černého moře (malé oblasti na Šumavy a Českého lesa jsou odvodňovány Dunajem v Německu, a menší části Javorníků a Bílých Karpat jsou odvodňovány Váhem na Slovensku). Nejmenší část území (9,2 % [1]) je odvodňováno Odrou do Baltského moře (hlavně na Moravě a ve Slezsku, menší oblasti na severu a severovýchodě Čech).

Vodní toky

Labe, jako nejmohutnější česká řeka (největší průměrný průtok 312,5 metrů krychlových za sekundu [2]), pramení v Krkonoších a území ČR opouští v severních Čechách do Německa. Významnými přitoky Labe jsou od pramene: Úpa, Metuje, Orlice (Tichá a Divoká), Chrudimka, Cidlina, Jizera, Vltava, Ohře, Bílina, Ploučnice.

Vltava jako největší přítok Labe je zároveň nejdelší řekou na území ČR (433 km [2]) vzniká na Šumavě soutokem Teplé a Studené Vltavy. Jejími největšími přítoky jsou od pramene: Malše, Lužnice, Otava, Sázava a Berounka.

Berounka jako největší přítok Vltavy vzniká v Plzni soutokem Mže a Úslavy (Plzní protékají další významné řeky - Radbuza a Úhlava). Nejvýznamnější přítokem Berounky je Střela.

Ohře, i když jako jeden z přítoků Labe, odvodňuje poměrně velké území, proto ji uvádím jako samostatné povodí. Pramení v Německu (Eger) a nejvýznamnějšími přítoky jsou Svatava, Teplá.

Sázava (přítok Vltavy) též odvodňuje velké území. Jejími významnými přítoky jsou Blanice a Želivka.

Morava (třetí nejdelší řeka s 297 km [2]) pramení v Jeseníkách a území ČR opouští na jihu Moravy, kde se posléze vlévá do Dunaje. Významnými přítoky od pramene jsou Desná, Bečva (Rožnovská a Vsetínská), Haná, Olšava, Dyje.

Dyje (největší přítok Moravy) pramení na česko-moravském pomezí a protéká podél česko-rakouské hranice (část v Rakousku - Thaya). Významným přítokem je Svratka.

Svratka (přítok Dyje) odvodňuje velkou část Moravy a pramení na Českomoravské vrchovině. Největšími přítoky jsou Svitava a Jihlava.

Odra pramení v Nízkém Jeseníku a odvodňuje hlavně území severní Moravy a Slezska, a poté opouští území ČR u Ostravy do Polska. Významnými přítoky jsou Moravice, Opava, Ostravice, Olše. Menší území, které odvodňuje též Odra, ale už na území Polska. Významným tokem této oblasti je Lužická Nisa.

Vodopády

I na území ČR se vyskytují vodopády. Jsou však malé a krátké. Nejvyšším vodopádem je Pančavský vodopád v Krkonoších s výškou 148 m [2].

Vodní plochy

Přírodou vytvořených vodních ploch je v ČR poměrně málo. Většinu tvoří umělé vodní plochy, tzn. vytvořené člověkem.

Vodní nádrže

Představují většinu ze všech vodních ploch. Budovány byly hlavně v průběhu 20. století a slouží především k vodohospodářským účelů (ochrana před povodněmi, úprava průtoků vody v řekách), jako zdroje vody pro obyvatelstvo, průmysl a zemědělství, k výrobě elektrické energie a též k rekreačním účelům.

Nejvíce vodních nádrží se nachází na řece Vltavě, tzv. Vltavská kaskáda. Rozlohou největší vodní nádrž je Lipenská přehrada na Vltavě (4870 ha [2]). Objem vody je největší Orlická přehrada na Vltavě (374,5 milionů metrů krychlových [2]). Nejhlubší nádrží jsou Dalešice na řece Jihlavě (84 m [2]).

Významné vodní nádrže: Lipno (Vltava), Orlík (Vltava), Slapy (Vltava), Nechranice (Ohře), Švihov (Želivka), Nové Mlýny (Dyje), Slezská Harta (Moravice), Přísečnice, Jesenice (Odrava), Hracholusky (Mže), Rozkoš, Vír (Svratka), Vranov (Dyje), Dalešice (Jihlava), Šance.

Rybníky

Jsou budovány již od 13. století a slouží především pro chov ryb. Největší koncentrace rybníků jsou v Třeboňské pánvi na jihu Čech. Plochou největší rybník je Rožmberk (489 ha [2]) a objemem největší je Staňkovský rybník (6,6 milionů metrů krychlových [2]).

Nejvýznamnější rybníky: Rožmberk (povodí Lužnice), Horusický rybník (Lužnice), Bezdev (Vltava), Dvořiště (Lužnice), Velký Tisý (Lužnice), Záblatský rybník (Lužnice), Nesyt (Dyje), Máchovo jezero (Ploučnice), Žehuňský rybník (Cidlina), Dehtář (Vltava).

Jezera

Jezera se na území ČR vyskytují minimální a jsou malé svojí rozlohou. Většinou jsou ledovcového, krasové nebo rašeliništního původu. Výjimkou je Odlezelské (Mladotické) jezero, které vzniklo při sesuvu půdy.

Nejvýznamnější jezera: Černé jezero (Šumava), Čertovo jezero (Šumava), Plešné jezero (Šumava), Prášilské jezero (Šumava), jezero Laka (Šumava).

Podzemní vody

Zdrojem podzemní vod jsou hlavně dešťové srážky, to znamená, že jsou velmi ohroženy povrchových znečištěním životního prostředí. Největšími zásobárnami podzemní vody jsou sníženiny České tabule, Chebská, Třeboňská a Českobudějovická pánev.

V České republice jsou též hojné prameny minerální vod. Nejvíce jich je v severozápadních Čechách (Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně), ve středních Čechách (Poděbrady) či v Jeseníkách (Velké Losiny, Karlova Studánka).

 

Zdroje:

[1] - Šára P., Tesaříková P., Školní atlas Česká republika a Evropa, 2. vyd., 65 str., Shocart, Vizovice 2007.

[2] - Geografie Česka, Wikipedia, otevřená encyklopedie (http://cs.wikipedia.org/wiki/Geografie_Česka).