Půdy ČR


Stručný obsah: regionalizace půdních typů na území ČR, využití půdy v ČR.

Regionalizace půdních typů

Půdy na území ČR nevznikají přímo na matečních horninách, ale na zvětralinách, na svahových usazeninách, na spraších a na náplavech údolních řek a potoků. [1]

Naším nejúrodnějším půdním typem jsou černozemě. Vyskytují se v sušších oblastech na spraších v rovinatém terénu (Polabí, Poohří, Dyjsko-svratecký úval, Dolnomoravský úval, Hornomoravský úval. [1]

Na černozemě navazují méně úrodné hnědozemě či šedozemě. Jedná se hlavně o přechodové oblasti z rovin do mírných pahorkatin. Spolu s černozeměmi jsou intenzivně zemědělsky využívány, zejména pro náročné plodiny (pšenice, kukuřice, cukrová řepa). [3]

Nejrozšířenějším půdním typem na našem území jsou hnědé lesní půdy. Objevují se v nadmořských výškách do 700 metrů (pahorkatiny až vrchoviny). Lze je též zemědělsky využívat, ale pouze pro méně náročné plodiny (oves, brambory, řepka). [1]

V oblastech s vysokou hladinou podzemní vody vznikají tzv. glejové či oglejené půdy. Typickými oblastmi jsou pánve v jižních Čechách, na Ostravsku či Sokolovsku. Vyskytují se i Brdské vrchovině. [2]

Nejméně úrodné půdy jsou podzolové půdy. Vyskytují se v horských oblastech, kde dochází k tzv. podzolizaci (vymývání živin z povrchových částí půdy do spodních částí. [3]

V blízkosti velkých řek vznikají tzv. nivní půdy. Tyto půdy jsou nejvíce ohroženy, jelikož většinou zanikají umělými úpravami toků.

Zvláštními půdními typy jsou tzv. rendziny neboli vápenaté půdy. Objevují se v oblastech bohatých na vápencové podloží (Moravský kras, Český kras).

V horských oblastech se též vyskytují rašeliništní půdy např. slatě na Šumavě, Jeseníku.

Využití půdy

Většina půdního pokryvu tvoří zemědělská půda (53,8 %). Zemědělská půda je dále tvořena ornou půdou (38,3%) - půda, která je opakovaně zemědělsky obdělávána. Stupeň zornění půdy v ČR je tedy 71,2% (podíl orné půdy na celkové zemědělské půdě), přičemž evropský průměr je asi 60% a nejvyšší stupeň zornění má Dánsko (asi 88%). V rámci zemědělské půdy rozeznáváme ještě trvalé travnaté plochy (louky a pastviny), které zabírají 12,4%. Zbylých asi 3% připadají na zahrady, sady, vinice, chmelinice a ostatní zemědělskou půdu.

Po zemědělské půdě druhou největší plochou jsou lesy, které tvoří 33,8% půdního pokryvu, 2% tvoří dna vodních nádrží a vodních toků. Zbylých 10,6% jsou zastavěné plochy, komunikace a další...

 

Zdroje:

[1] - Chalupa P., Horník S., Zeměpis České republiky, 2. vyd., 72 str., SPN, Praha 2005.

[2] - Šára P., Tesaříková P., Školní atlas Česká republika a Evropa, 2. vyd., 65 str., Shocart, Vizovice 2007.

[3] - Novotná M. a kol., Česká republika, 3. vyd. 148 str., Scientia, Praha 2001.