Povrch ČR


Stručný obsah: typy reliéfu, geomorfologické členění, pohoří, nížiny

Nejvyšším bodem celé České republiky je vrchol Sněžky v Krkonoších, který je v nadmořské výšce 1602 m n. m. Pokud bychom hovořili o úplně nejvyšším pevném bodě, pak by jím byl vrchol vysílače na hoře Praděd v Jeseníkách (samotná hora má nadmořskou výšku 1491 m n. m. a výška vysílače je 162 metrů, což je celkem 1653 m n. m.). Naopak nejnižším bodem je hladina Labe na česko-německé hranici u obce Hřensko v nadmořské výšce 115 m n. m. Střední (průměrná) nadmořská výška je 430 m n. m.

Povrch (cizím slovem geomorfologie) České republiky je různorodý. Z hlediska zastoupení typů reliéfů lze území ČR rozdělit podle následující tabulky.

Typ reliéfu Relativní výška [m] Územní podíl [%]
roviny do 30 4
pahorkatiny 30 - 150 50
vrchoviny 150 - 300 34
hornatiny 300 - 600 11
velehornatiny nad 600 1

Tab.1: Zastoupení typů reliéfů v ČR [1]

Geomorfologické členění povrchu ČR

Území ČR je rozděleno na 4 geomorfologické provincieČeská vysočina (největší), Západní Karpaty, Středoevropská nížina, Západopanonská pánev.

Provincie Česká vysočina se dále dělí na 6 geomorfologických subprovincií: Šumavská soustava, Česko-moravská soustava, Krušnohorská soustava, Krkonošsko-jesenická soustava, Poberounská soustava, Česká tabule.

Oblast Západních Karpat je rozdělena na 2 geomorfologické subprovincie: Vněkarpatské sníženiny a Vnější Západní Karpaty.

Dále se dělí na geomorfologické oblasti, podoblasti, atd. Kompletní členění najdete např. na stránkách české Wikipedie.

Geomorfologické členění ČR

Obr. 1: Základní geomorfologické členění ČR.

Významná pohoří

1. Šumavská soustava

Šumavská soustava se rozkládá na západě a jihozápadě ČR podél hranice s Německem a Rakouskem. Celé soustavě dominuje Šumava (Plechý 1378 m n. m), na kterou na severu navazuje Český les (Čerchov 1042 m n. m.) a na jihu Novohradské hory (Kamenec 1072 m n. m.).

2. Česko-moravská soustava

Česko-moravská soustava je rozlohou největší a rozkládá se ve středních a jižních Čechách, přes česko-moravské pomezí zasahuje až na jih Moravy. Největší část soustavy je tvořena Českomoravskou vrchovinou (Javořice 837 m n. m.), na kterou na severu navazují Žďárské vrchy (Devět skal 836 m n. m.). V české části je tvořena Středočeskou pahorkatinou (Drkolná 729 m n. m.).

3. Krušnohorská soustava

Krušnohorská soustava se rozkládá při severní hranici s Německem. Její hlavní část tvoří Krušné hory (Klínovec 1244 m n. m.). V nejzápadnější části se nacházejí Smrčiny (Háj 758  m n. m.). V této soustavě se nacházejí pohoří vzniklá sopečnou činností - Doupovské hory (Hradiště 934 m n. m.) a České středohoří (Milešovka 837 m n. m.).

4. Krkonošsko-jesenická soustava

Krkonošsko-jesenická soustava se rozprostírá od severních Čech, přes východní Čechy, až po severní Moravu, podél česko-polské hranici. Soustava se dělí na 3 oblasti. Nejzápadnější je Krkonošská oblast, která je tvořena hlavně Krkonošemi (Sněžka 1602 m n. m.), Lužickými horami (Luž 793 m n. m.), Jizerskými horami (Smrk 1124 m n. m.). Střední část vyplňují hlavně Orlické hory (Velká Deštná 1115 m n. m.) a Broumovská vrchovina (Královecký Špičák 881 m n. m.). Východní oblast je tvořena hlavně Hrubým Jeseníkem (Praděd 1491 m n. m.) a Nízkým Jeseníkem (Slunečná 800 m n. m.), Králickým Sněžníkem (1423 m n. m.), Rychlebskými horami (Smrk 1125 m n. m.), Hanušovickou vrchovinou (Jeřáb 1003 m n. m.), Zlatohorskou vrchovinou (Příčný vrch 975 m n. m.).

5. Poberounská soustava

Poberounská soustava se rozkládá mezi Plzní a Prahou (povodí řeky Berounky). Dominuje jí Brdská vrchovina (Tok 865 m n. m.). V okolí Plzně se rozkládá Plzeňská pahorkatina (Koráb 773 m n. m.). Okolí Prahy je tvořeno Pražskou plošinou.

6. Česká tabule

Česká tabule se rozkládá na sever a východ od Prahy a tvořena hlavně rovinou a nízkými pahorkatinami. Největších výšek dosahuje pouze na severu Ralskou pahorkatinou (Ralsko 696 m n. m.) a na východě Svitavskou pahorkatinou (Baldský vrch 693 m n. m.). 

7. Vněkarpatské sníženiny

Vněkarpatské sníženiny jsou tvořeny především rovinou (moravské úvaly, pánve). Nejvyšší bod celé soustavy dosahuje výšky 339 m n. m.

8. Vnější Západní Karpaty

Vnější Západní Karpaty jsou rozděleny na dvě části. První část (větší) se nachází na česko-slovenské hranici. Nejvyšší bod leží v Moravskoslezských Beskydech (Lysá hora 1323 m n. m.). Na ně navazují nižší pohoří: Hostýnsko-vsetínská hornatina (Vysoká 1024 m n. m.), Slezské Beskydy (Velká Čantoryje 995 m n. m.), Javorníky (Javorník 1019 m n. m.) a Bílé Karpaty (Velká Javořina 970 m n. m.). Druhou část tvoří Středomoravské Karpaty, které nejvyššího bodu dosahují v Chřibech (Brdo 587 m n. m.).

9. Středoevropská nížina

Rozkládá se pouze na malé části území v okolí města Opava a vyplňuje jí hlavně rovina.

10. Západopanonská pánev

Rokládá se jen na jihu Moravy a je tvořena Dolnomoravským úvalem.

Pohoří Nejvyšší bod Subprovincie
Krkonoše Sněžka (1602 m n. m.) Krkonošsko-jesenická 
Hrubý Jeseník  Praděd (1491 m n. m.) Krkonošsko-jesenická
Králický Sněžník  Králický Sněžník (1423 m n. m.) Krkonošsko-jesenická
Šumava Plechý (1378 m n. m.)  Šumavská
Moravskoslezské Beskydy Lysá hora (1323 m n. m.) Vnější Západní Karpaty 
Krušné hory  Klínovec (1244 m n. m.) Krušnohorská
Rychlebské hory  Smrk (1125 m n. m.) Krkonošsko-jesenická
Jizerské hory  Smrk (1124 m n. m.) Krkonošsko-jesenická 
Orlické hory Velká Deštná (1115 m n. m.) Krkonošsko-jesenická
Novohradské hory Kamenec (1072 m n. m.) Šumavská
Český les Čerchov (1042 m n. m.) Šumavská
Hostýnsko-vsetínská hornatina Vysoká (1024 m n. m.) Vnější Západní Karpaty
Javorníky Javorník (1019 m n. m.) Vnější Západní Karpaty
Ještědsko-kozákovský hřbet Ještěd (1012 m n. m.) Krkonošsko-jesenická
Hanušovická vrchovina Jeřáb (1003 m n. m.) Krkonošsko-jesenická

Tab.2: Nejvýznamnější pohoří s nejvyšším bodem nad 1000 m n. m. [3]

Významné nížiny a sníženiny

Plochou největší nížinou na území ČR je Polabská nížina (Česká tabule). Na Moravě jsou to úvaly Dolnomoravský (Západopanonská pánev), Hornomoravský a Dyjsko-svratecký (Vněkarpatské sníženiny).

Mezi významné sníženiny patří na severu Čech - Mostecká pánev a Sokolovská pánev (Krušnohorská soustava), na jihu Čech  - Třeboňská pánev a Českobudějovická pánev (Česko-moravská soustava) a na severovýchodě Moravy - Ostravská pánev (Vněkarpatské sníženiny).

Zvláštní typy reliéfu

V horninově specifických oblastech se na území ČR objevují zvláštní typy reliéfu. Na pískovcích se velice často objevují tzv. skalní města (nejvíce na severu a severovýchodě Čech, např. Adršpašsko-teplické skály, Pravčická brána) Na vápencích se pro změnu vytvářejí mohutná krasová území s jeskyněmi či propastmi (nejznámější je Moravský kras s propastí Macocha na sever od Brna).

 

 

Zdroje:

[1] - Chalupa P., Horník S., Zeměpis České republiky, 2. vyd., 72 str., SPN, Praha 2005.

[2] - Geografie Česka, Wikipedia, otevřená encyklopedie (http://cs.wikipedia.org/wiki/Geografie_Česka).

[3] - Šára P., Tesaříková P., Školní atlas Česká republika a Evropa, 2. vyd., 65 str., Shocart, Vizovice 2007.