Geologie ČR


Stručný obsah: geologický vývoj, nerostné suroviny

Geologický vývoj

Území ČR je geologicky rozděleno na dvě části, a to na západní část (větší a starší), která se jmenuje Česká vysočina a východní část (menší a mladší) pojmenovanou Západní Karpaty (někdy jen Karpaty). Hranici mezi oběma částmi tvoří přibližná spojnice měst Znojmo, Brno, Ostrava (viz. Obr 1).

Geologické celky v ČR

Obr. 1: Přibližné geologické rozdělení území ČR

Česká vysočina se vyvíjela už od prahor ukládáním mocných vrstev hornin, které pokračovalo až do prvohor. V prvohorách vystřídalo ukládání kaledonské a hercynské vrásnění. Toto vrásnění vyzdvihlo podstatnou část dnešních pohoří. Mezi horami vznikali pánve, které byly zaplaveny sladkou nebo slanou vodou.

Během druhohor byla hercynská pohoří rozrušovány a zarovnávány. Na závěr druhohor byla severní část České vysočiny zaplavena mořem.

Ve třetihorách došlo k novým pohybům v zemské kůře a podél vzniklých zlomů byla vyzdviženy dnešní pohoří (např. Krkonoše, Jeseníky, Krušné hory), jiné oblasti naopak podél zlomů poklesly (dnešní pánve). Ve třetihorách se též objevila sopečná činnost (Doupovské hory či České středohoří). Ke konci třetihor opět docházelo k zarovnávání vyzdvižených pohoří.

Ve čtvrtohorách bylo střídání dob ledových a dob oteplení. Postupně se vytvářela dnešní podoba říční sítě.

Karpaty jsou pokračováním Alp (rozděleno Dunajem) a začaly vznikat koncem druhohor (první fáze alpínského vrásnění). Začátkem třetihor byly naše Karpaty zality mořem, kde se usazovaly mocné vrstvy. Na konci třetihor došlo ke druhé fázi alpínského vrásnění. Ve čtvrtohorách docházelo k prohlubování říčních koryty. 

Nerostné suroviny

Nejvýznamnější nerostnou surovinou na území ČR je černé a hnědé uhlí. Černé uhlí se v dnešní době aktivně ve větší míře těží jen v ostravsko-karvinském revíru. Dříve se těžilo černé uhlí například na Plzeňsku, Kladensku či Brněnsku. Zásoby hnědého uhlí jsou soustředěny v Sokolovské a Mostecké pánvi na severu Čech.

Další významnou surovinou je kaolin, který slouží k výrobě keramických výrobků. Největší ložiska kaolinu jsou v okolí Plzně a Karlových Varů.

V menší míře se na našem území těží i ropa a zemní plyn. Ložiska se nacházejí na jižní Moravě v okolí Hodonína. Mezi rudami má velký význam uranová ruda. Největší zásoby jsou na Českomoravské vrchovině v okolí Rožné.

Velký význam má i těžba stavebního kamene, štěrku a písku, vápence či sklářských a cihlářských surovin.

Na území ČR se též vyskytují ložiska dalších surovin, ale z důvodů rentability těžby či nevratných zásahů do životního prostředí se o jejich těžbě neuvažuje (například ložiska zlata na Příbramsku).

 

Zdroje:

[1] - Chalupa P., Horník S., Zeměpis České republiky, 2. vyd., 72 str., SPN, Praha 2005.