Fauna a flóra ČR


Stručný obsah: výškové vegetační stupně, lesy

Svoji polohou ve střední Evropě převládá na našem území tzv. středoevropská biota (biota = fauna a flóra žijící v dané oblasti). Misí se však s prvky severskými, středomořskými či alpskými a karpatskými.

Území ČR ležící v mírném teplotním pásu spadá do pásma listnatých, opadavých lesů, kde s přibývající nadmořskou výškou se zvyšuje podíl lesů jehličnatých. Původně bylo více jak 90% plochy našeho státu tvořeny lesy, avšak za posledních tisíc let významně do vzhledu přírodní krajiny (a tím i do druhové skladby rostlin a živočichů) zasáhl člověk. Z původní přírodní krajiny vytvořil tzv. kulturní krajinu.

Jelikož se zeměpisná šířka až tolik neprojevuje na podnebí ČR a tím i na vzhledu přírodní krajiny, je rozhodujícím faktorem pro skladbu fauny a flóry nadmořská výška. Na základě nadmořské výšky byly stanoveny tzv. výškové vegetační stupně.

Výškové vegetační stupně na území ČR

V nížinách při vodních tocích se vyskytují lužní lesy. Rostou v nich olše, topoly, habry, jasany, javory, jilmy. V dnešní době se však lužní lesy vyskytují na malých plochách, hlavně kvůli umělým úpravám vodních toků a velmi intenzivní zemědělské činnosti (nejúrodnější oblasti). Dnes se zde pěstují hlavně pšenice, ječmen a kukuřice.

V nižinách a plochých pahorkatinách (do 300 m n. m.) se objevují dubové lesy. Lesy však zabírají asi jen 3% plochy, zbytek je zemědělsky využíván (pšenice, ječmen, cukrovka).

V nadmořské výšce do 450 m n. m. se přirozeně vyskytuje bukovo-dubové lesy (převažuje dub). Podíl lesů je ale zhruba 10%, zbytek je zemědělsky využíván (obiloviny, brambory, řepka).

Ve vyšší nadmořské výšce (asi do 600 m n. m.) začíná mírně převažovat buk a vytváří se dubovo-bukové lesy. Podíl lesů je již větší (asi 30% plochy). Zemědělsky jsou využívány hlavně pro méně náročné plodiny (brambory, řepka).

Od nadmořské výšky 600 m n. m. přibližně do 800 m n. m. začínají převažovat lesy a vytváří se nejprve dubovo-jehličnaté lesy (v České vysočině) a bukové lesy (v Karpatech). Zemědělsky využívané jen pro pěstování brambor, ale hlavně jako pastviny pro hospodářská zvířata).

Ve výškách do 900 m n. m. se vyskytují jedlovo-bukové lesy, avšak ty byly nahrazeny smrkovými monokulturami či pastvinami pro hospodářská zvířata.

Do nadmořské výšky 1100 m n. m. se objevují smrkovo-bukovo-jedlové lesy. Zde je podíl zalesnění vysoký (asi 90% plochy), avšak buky a jedle byly z velké části nahrazeny smrkem.

Do horní hranice lesa 1250 m n. m. (na Šumavě 1350 m n. m.) se vyskytují již jen smrkové lesy. Zde se jedná o kulturní krajinu velmi blízkou té přírodní.

Nad horní hranicí lesa se vyskytují dominantní klečová společenství. Na skalách se objevují mechy a lišejníky.

Lesy

Lesy v současné době zabírají asi třetinu území ČR (asi 25 tis. km²). V minulosti byly původní, převážně smíšené (dubové a bukové), lesy vykáceny a nahrazeny jehličnatými monokulturami (hlavně smrk). V druhové skladbě lesa převládá smrk (55%), následuje borovice (18%), dub (6%), buk (5%), modřín (3%), bříza (3%), olše (1%). Na ostatní dřeviny zbývá 9% plochy lesů. [3]

 

Zdroje:

[1] - Chalupa P., Horník S., Zeměpis České republiky, 2. vyd., 72 str., SPN, Praha 2005.

[2] - Novotná M. a kol., Česká republika, 3. vyd. 148 str., Scientia, Praha 2001.

[3] - Školní atlas České republiky, 1. vyd. 32 str., Kartografie Praha, Praha 2005.