Administrativní členění ČR


Stručný obsah: stát, NUTS, kraje, okresy, obce s rozšířeno působností, obce s pověřeným úřadem, obce

1. Stát

Jelikož je ČR unitární stát (opakem jsou federace), existuje pouze jeden stát. Orgány státní správy mají svá sídla v Praze (prezident, vláda, ministerstva, poslanecká sněmovna, senát, ...)

2. NUTS

Co to je NUTS? To nejsou anglicky oříšky :-), ale územní celky vytvořené pro statistické účely Eurostatu (statistický úřad EU) (z fran. Nomenclature des Unites Territoriales Statistique). Tyto územní celky se nejvíce využívají při regionální politice, zejména při využívání fondů EU. NUTS má několik úrovní označené číslem. [1]

  • NUTS-0: stát (Česká republika)
  • NUTS-1: území nad 3 mil. obyvatel (takové samostatné území není na našem území, proto se spojuje s NUTS-0)
  • NUTS-2: region nad 800 tis. obyvatel (podmínku splňují pouze některé kraje, menší kraje jsou spojovány dohromady)
  • NUTS-3: kraj
  • NUTS-4: okres
  • NUTS-5: obec

Na našem území bylo stanoveno celkem 8 regionů NUTS-2: Praha, Střední Čechy, Severozápad, Severovýchod, Jihozápad, Jihovýchod, Střední Morava, Moravskoslezsko. (viz Obr.1) [1]

3. Kraje

Celým názvem Vyšší územní samosprávní celky (VÚSC), ale prakticky se používá původní označení "kraje". Dnešní kraje vznikly od 1. ledna 2000, kdy nahradily původních 7 krajů, které existovaly do počátku 90. let minulého století. Existuje celkem 13 samostatných krajů. K těmto krajům se ještě přiřazuje Hlavní město Praha (není samostatným krajem, ale má stejné pravomoci jako kraj). [1]

Kraje na území ČR: Středočeský, Karlovarský, Plzeňský, Jihočeský (původně navrženo Budějovický), Ústecký, Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Vysočina (původně navrženo Jihlavský), Jihomoravský (původně navrženo Brněnský), Olomoucký, Zlínský, Moravskoslezský. [1]

4. Okresy

Od roku 2003 sice přestaly fungovat okresní úřady, ale okresy stále existuje, protože některé instituce (např. soudy, státní zastupitelství, policie) stále mají své okresní správy. Okresy se též využívají jako statistická jednotka ČSÚ. Celkem je na území ČR 76 okresů (Praha není brána jako okres). Kompletní seznam okresů najdete např. na stránkách Wikipedie. [1]

5. Obce s rozšířenou působností (III. typu)

Tyto obce vznikly po zrušení okresních úřadů po 1. 1. 2003, kdy převzaly některé z jejich pravomocí. Mají více pravomocí než běžné obce. Celkem je na území ČR 205 obcí s rozšířenou působností (kompletní seznam). Např. v Plzeňském kraji jsou: Blovice, Domažlice, Horažďovice, Horšovský Týn, Klatovy, Kralovice, Nepomuk, Nýřany, Plzeň, Přeštice, Rokycany, Stod, Stříbro, Sušice, Tachov. [1]

6. Obce s pověřeným obecním úřadem (II. typu)

Některé obce s rozšířenou působností delegují své pravomoci na obce s pověřeným obecním úřadem. Tyto obce většinou vykonávají správu pro své okolní obce. Celkem je na území 393 obcí s pověřeným obecním úřadem (kompletní seznam). [1]

7. Obce (I. typu)

Je nejmenší základní územní jednotkou ČR. Řídí ji obecní úřad a v jeho čele stojí starosta. Většinou není obec jen jedna vesnice, ale více vesnic (sídel) najednou. Každá obec má vymezené tzv. katastrální území obce (katastry). Tyto katastry pokrývají celé území ČR (výjimkou jsou vojenské výcvikové prostory). Od 1. ledna 2010 je na území ČR celkem 6245 obcí (kompletní seznam). [1]

 

Zdroje:

[1] - Administrativní dělení Česka, Wikipedie (http://cs.wikipedia.org/wiki/Administrativní_dělení_Česka).